Sytý hladovému nevěří… a pronajímatel, který nikdy nezažil potíže s nájemcem, nevěří tomu, že se něco podobného může stát i jemu.
Totéž je vlastně i příběh z reportáže, kterou nedávno odvysílala Televize Seznam.
Když pronajímatelé na začátku sjednávali pronájem, vše vypadalo fajn a bezproblémově. A nájemníci také řadu let bezproblémoví byli.
Pak ale nastala změna.
Pronajímatelé nájemcům neprodloužili smlouvu.
Nájemci přestali platit nájemné.
Vystěhovat se ale odmítají.
Sami požadují po pronajímateli peníze.
A dnes se tak spolu soudí.
Příběh, který reportáž odkrývá,
Na jedné straně je nehrazené nájemné a odmítání se vystěhovat, byť doba nájmu již uplynula.
Na druhé straně je pronajímatel, který udělal při sjednávání nájmu několik chyb, další pak v jeho průběhu… a teď na to doplácí.
Celou reportáž (7:31) si můžete prohlédnout zde:
A článek, který příběh dále dokresluje, najdete zde Nájemníci přestali platit, vystěhování odmítají. Dá se jich zbavit?
Příběh je poučný i pro nás, ostatní pronajímatele:
1. Největší schopnost ovlivnit to, zda nám nájemce bude platit nájemné (a vystěhuje se v dobu, kdy má), máme na začátku nájmu. V době, kdy jej sjednáváme. Kdy je nájemce přístupný diskusi o detailech a podmínkách nájmu. A kdy můžeme ze zájemců o nájem vybírat.
Právě proto v investičnímu kurzu Jak kupovat a pronajímat byty detailně vysvětlujeme, jak nájemce vybírat, čeho si všímat, co ověřovat a koho odmítnout.
2. I když jsme smlouvu podepsali a nájem sjednali, během pronajímání děláme řadu kroků a úkonů (byť nejsou třeba ani písemné – třeba jen tím, co odkývneme, co necháme být či co nevymáháme), které vytvářejí u nájemce nejen psychologické očekávání, ale také právní stopu naší vůle (souhlasu či nesouhlasu).
Právě proto v investičním kurzu a Akademii pronajímání bez rizika vysvětlujeme a na příkladech ukazujeme, s čím během nájmu (ne)souhlasit, kdy to (ne)dávat písemně, k čemu se (ne)zavazovat. A jaké to má dopady. Včetně toho, že budeme hrát mrtvého brouka a neuděláme nic.
3. Pokud se nájemce na konci doby nájmu nechce vystěhovat, nesmí to pronajímatele zaskočit: „Co já teď budu ale dělat? Kdo mi pomůže? Policie, pomóooc…“
Pro pronajímatele by takové situace měla být naopak něčím, s čím dopředu počítá. Na co je dopředu připraven. A v podstatě jen aktivuje reakci/postup, které měl po celou dobu připravený v záloze. (Seznam takových aktivit a kroků pro případ, že se nájemce nechce vystěhovat, najdete v článku Co uděláte, až se nájemce nebude chtít vystěhovat?)
Když totiž u mě doma začne (analogicky) hořet, můžu buď z okna volat „Hoří“, pobíhat po bytě s kyblíkem a vodou a hledat v panice telefon, abych se dovolal hasičům.
Nebo automaticky a na jistotu sáhnout po hasicím přístroji, který mám pro tyto situace připravený. Otočením vypínače spustit automatický hasící systém, který jsem nechal už dříve instalovat. A hasit požár sice sám, ale s jistotou, že během několika minut přijedou na pomoc profesionálové, kteří o situaci dostali okamžitě zprávu přes požární čidlo.
Klíčem k bezproblémovému pronajímání není tedy to, co uděláme, až se nájemci změní život natolik, že přestane platit nájemné a začnou s ním potíže
… klíčem je to, co uděláme dávno před tím, než taková situace vůbec nastane.
Pavel Řehulka
JakPronajimatByty.cz