Vláda začátkem dubna 2020 předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, který by za určitých okolností a po omezenou dobu zakázal výpověď z nájmu bytu pro neplacení nájemného.
Poslanecká sněmovna o tomto návrhu jednala, provedla v něm úpravy a odeslala jeho pozměněné znění do Senátu. (Průběh poslanecké diskuse jsme zachytili v článku Kdo zakázal výpověď z nájmu bytu: Neplacení nájemného, zákaz výpovědi a přenášení odpovědnosti na pronajímatele v Poslanecké sněmovně (1. dějství))
Senát navrhovaný text zákona po jednání vrátil s vlastními úpravami zpět poslancům. (Průběh senátního jednání najdete v záznamu Jak probíhala bitva o zákaz výpovědi, odložené nájemné a státní záruku za neplatiče v Senátu (2. dějství))
Následující řádky jsou stenozáznamem jednání Poslanecké sněmovny k textu zákona, který se vrátil ze Senátu a pro pronajímatelé bytů je to zajímavé čtení. (Finální znění zákona a vysvětlení dopadů na pronajímatele najdete v článku Kdy nesmí dostat výpověď z nájmu bytu: Finální verze koronavirového zákazu výpovědi)
Z vystoupení jednotlivých poslanců a jejich návrhů je totiž často vidět (tučný text je naším zvýrazněním), jaké porozumění a zastání mají pronajímatelé bytů u zákonodárců a jak při schvalování obdobných předpisů uvažují…
Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování
bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním
bytů a nebytových prostorů v domě s byty /sněmovní tisk 815/2/ – vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 815/3. Informace o pozměňovacích návrzích vám byly rozdány do vaší pošty. Vítám mezi námi senátora Zdeňka Nytru. Požádám, aby u stolku zpravodajů zaujala místo i paní ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Než ji požádám o to, aby uvedla tento tisk vrácený Senátem, požádám sněmovnu o klid.
Poděkuji paní docentce Zamrazilové, která odchází, za účast na jednání Poslanecké sněmovny.
A nyní doufám, že klid v sále vydrží. Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Dovolte mi, abych stručně znovu uvedla návrh zákona. Cílem zákona je ochránit zranitelné nájemce, a to v případech, kdy selžou jiná opatření, jako je například možnost uhradit dlužné nájemné ze složené jistoty, nebo po dobu, kdy si nájemce bude vyřizovat poskytnutí dávek na bydlení ze systému státní sociální podpory a systému hmotné nouze, což může určitý čas trvat. V rámci minimalizace dopadů na pronajímatele nebyl nájemce nikdy zproštěn povinnosti hradit platby za služby spojené s bydlením. Cílem tohoto zákona není odpustit nájemné. Cílem tohoto zákona je nemožnost podat výpověď z důvodu toho, že samozřejmě ti nájemci se mohou dostat do problémové situace se sníženými příjmy.
Dále materiál řeší problém se splácením příjmů úvěru Státního fondu rozvoje bydlení. Návrh zákona umožní SFRB vyhovět příjemcům úvěrů, kteří se dostali do finančních těžkostí způsobených dopadem epidemie koronaviru. SFRB je v těchto případech schopen vyhodnocovat na základě dodaných podkladů oprávněnost žádostí. Státní fond rozvoje bydlení má více jak 20 tisíc klientů, příjemců úvěru.
A takovým třetím blokem zákona jsou opatření týkající se zákona o službách spočívající v prodloužení lhůt pro doporučení (doručení) vyúčtování a případně i pro provedení finančního vypořádání nákladů na plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty podle zákona o službách. Důvodem pro tento návrh jsou požadavky ze strany poskytovatelů služeb a jejich dodavatelů, kteří se obávají, že v důsledku výpadku pracovních sil nebudou schopni včas dodat potřebné podklady pro rozeslání vyúčtování služeb, a proto se rozeslání vyúčtování opozdí. Nedodržení lhůty pro doručení vyúčtování je podle tohoto zákona velmi značně sankcionováno. Proto navrhujeme prodloužené období na vyúčtování služeb až do konce srpna. Zároveň samozřejmě mnoho poskytovatelů služeb nemá dálkové odpočty, to znamená, pokud nemohou dneska navštěvovat ty lidi v bytech, tak jsou s tím samozřejmě spojené problémy.
Návrh zákona byl Senátem projednán 16. dubna a k návrhu byly přijaty pozměňovací návrhy. Je samozřejmě škoda, že pozměňovací návrhy vrácené ze Senátu se posuzují jako celek. Pokud by se daly rozložit, což ale nejde, tak s mnohými bych souhlasila. Bohužel ale vzhledem k tomu, že byl vlastně uplatněn pozměňovací návrh týkající se státních záruk, ke kterým je i zásadní nesouhlas Ministerstva financí, dovoluji si tedy požádat, aby byl návrh schválen ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové a požádám pana senátora Zdeňka Nytru, aby se ujal slova a odůvodnil návrh Senátu. Máte slovo, pane senátore.
Senátor Zdeněk Nytra: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, předstupuji před vás, abych, jak říkal pan předsedající, obhájil pozměňovací návrhy ze Senátu. Dovolím si to rozdělit na čtyři základní části.
První a šestý je v podstatě technického charakteru, který opravuje legislativní nedostatky, které hlavně naše legislativa v Senátu v zákonu objevila, což je celkem pochopitelné na časový rámec, v jakém se ten zákon připravoval jak na vládě, tak i v Poslanecké sněmovně.
K bodům dvě a tři pozměňovacích návrhů. Tady došlo k tomu, že v podstatě každý nájemník, aby nedostal výpověď, pokud se nedohodne dobrovolně, musí donést potvrzení svému pronajímateli, aby nemohl obdržet výpověď z nájmu v případě, že nájem nezaplatí. Pozměňovacím návrhem přijatým tady v Poslanecké sněmovně došlo k tomu, že v tom vládním návrhu, resp. postoupeném nám Poslaneckou sněmovnou, je, že toto potvrzení vydává úřad práce. Dovolím si tvrdit, že úřady práce jsou teď v tomto okamžiku jedny z nejvytíženějších úřadů v této republice. K čemu dojde? Nájemník nemá prostředky na to, aby zaplatil nájem. Má důvod, proč mu bylo znemožněno mít příjmy. Dostane například potvrzení od lékaře, že je v karanténě, dostane potvrzení, že se musí starat o dítě, a tím pádem může být doma, nebo od zaměstnavatele, že tento přerušil své působení. On ten papír vezme, zanese ho na úřad práce a úřad práce mu vydá papír, že dostal papír. Teprve s tím druhým papírem půjde k pronajímateli bytu. Toto se snažíme odstranit tím, že by se uznávaly, nebo že by pronajímatelé bytů museli uznat nejenom potvrzení od úřadu práce, ale i od dalších orgánů veřejné správy, resp. od subjektů, které jsou k tomu oprávněny. Snažíme se tím pádem v podstatě zabránit kolapsu na úřadech práce. To je bod číslo dvě a tři pozměňovacího návrhu.
Bod čtyři a pět pozměňovacího návrhu je velice zajímavý v souvislosti s tím, co zmínila paní ministryně, že cílem tohoto zákona je ochrana nájemníků. K čemu ale došlo? Podle vámi postoupeného návrhu zákona, když nesplatí ten nájemník své dluhy do konce té ochranné lhůty, to znamená do 31. května, v jakékoli výši, tak může dostat okamžitou výpověď z nájmu. Podotýkám, že platný občanský zákoník zná dvě hranice: do výše tří nájmů a nad výši tří nájmů. Když dlužník dluží více než tři nájmy, může dostat okamžitou výpověď. Když dluží do tří nájmů, může dostat výpověď, ale s tříměsíční výpovědní lhůtou. Tady, když nájemník nesplatí do 31. května 2021 celý ten dluh do koruny, může dostat okamžitě výpověď. Proto ty návrhy Senátu jdou v podstatě na textaci občanského zákoníku.
A poslední pozměňovací návrh se týká v podstatě principu tohoto zákona, protože – je to právo vlády – vláda zvolila řešení tohoto problému, který je určitě nemalý a který se týká desetitisíců, možná statisíců občanů, když nebudou mít na zaplacení nájemného, místo abychom to řešili přímo u prvopočátku na začátku toho řetězce, tak jsme ten problém posunuli o jeden bod dál. Jinými slovy, neřešíme to, že lidi nemají příjem, a posunuli jsme to na to, že nezaplatí pronajímatelům.
K čemu může dojít? Po půl roce se ten problém objeví znovu, protože ti lidé opravdu nebudou mít na nájmy. A není pravdou, že to vyřeší příspěvek na bydlení nebo doplatek na bydlení. Pokud ten člověk nezaplatí nájem, nemá nárok na příspěvek na bydlení. Bohužel. Takže za půl roku tady budeme mít spoustu dlužníků, a to nejenom na straně nájemníků, ale i na straně pronajímatelů, kteří se v podstatě ocitnou v druhotné platební neschopnosti, přestanou platit svým dodavatelům, nebudou schopni zaplatit nebo umořovat svoje dluhy, úroky a tak dále. Proto navrhujeme, ne aby stát zaplatil za tyto neuhrazené dluhy, ale pouze aby převzal garanci, a to ve výši 80 %, protože si uvědomujeme, že se na řešení této situace musí podílet všechny skupiny.
Proto vás žádám, vážené poslankyně, vážení poslanci, abyste zvážili naše pozměňovací návrhy a abyste je schválili. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Nytrovi. Než se zeptám, jestli pan kolega Ivan Bartoš, který je zpravodajem výboru, se chce vyjádřit ke stanovisku Senátu – nevidím ho – tak v tom případě nejdříve konstatuji omluvy. Pan poslanec Vondrák se omlouvá od 17 hodin do konce jednacího dne. A svoji omluvu ruší paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. To jsou omluvy.
Nyní tedy spustím rozpravu. Jako první vidím paní kolegyni Pekarovou Adamovou s přednostním právem a poté podle pořadí přihlášených. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, jenom velice stručně za TOP 09, stanovisko našeho klubu k tomuto návrhu zákona. My určitě podpoříme senátní verzi, protože Senát skutečně zapracoval velmi důležité a podstatné změny, které alespoň zmírní dopad přehození toho horkého bramboru z nájemců na pronajímatele, na vlastníky nemovitostí. Jak už jsme sami říkali při projednávání ve Sněmovně, považujeme toto řetězení problémů, přehazování tedy na jinou skupinu lidí, které tím uvrhneme zase do jejich tíživé situace, za špatný směr, špatný postup a chceme, aby se alespoň ty záruky, které tam právě Senát vkládá, ale i další změny podařilo prosadit. A moc vás žádáme o to, abyste opravdu v tuhle chvíli upřednostnili dobré rozumné řešení a nehleděli na to, jestli je ten návrh pozměněn, jestli tedy ten původní návrh chcete podpořit, protože byl váš, protože byl vládní.
Myslím, že je zcela zřejmé, že situace se dotýká úplně všech. Ti, kteří mají nějaké vlastní nemovitosti, pronajímají je, tak se častokrát už teď bez toho, abychom do toho zasahovali, snaží svým nájemcům pomoci. Ať už je to provozovna nějakého obchodu, nebo nějaké restaurace, ať už je to nájemce, který je v bytu nebo nějaké jiné formě bydlení, tak se prostě snaží domluvit, protože si uvědomují, že přijít o nájemníka je pro ně i v téhle situaci těžké. Nechme to na této domluvě. A když už budeme chtít do toho soukromoprávního vztahu takhle vstupovat, tak alespoň v takové podobě, jakou navrhuje Senát. Ten zásah státu do soukromoprávních vztahů je opravdu velký a není, i byť v téhle opravdu výjimečné situaci, ve stavu, ve kterém se nacházíme, ospravedlnitelný.
A pokud tedy nakonec bude stejně prohlasována verze, která šla do Senátu od nás ze Sněmovny, kterou si vláda určila, tak je řada našich senátorů, kteří se k tomu chtějí připojit, už de facto padlo rozhodnutí, že připraví ústavní žalobu a budou toto chtít napadnout, protože se opravdu jedná o tak velký zásah, že to nechtějí akceptovat. A já myslím, že bychom se tomu měli snažit spíše vyhnout.
Co se týče dalších možných řešení, jak už tady zaznělo od pana senátora, měli bychom zejména pomoci těm, kteří si něco pronajímají, ať už tedy bydlení, anebo k účelům podnikání. TOP 09 společně s dalšími opozičními stranami tu příležitost té pomoci připravila. Budeme to řešit v jiném bodu, budeme to řešit v tom kompenzačním bonusu, ale je možnost pomoci přímou pomocí státu, tedy bez toho, abychom přehodili ten horký brambor, ale opravdu pomohli těm nájemcům, aby si se svými nájmy poradili, aby je dokázali tedy poplatit, a dát jim alespoň část, my tedy navrhujeme v určitých variantách několik různých druhů této pomoci, tak alespoň abychom jim část přispěli. Někteří už jedou opravdu nadoraz, protože několik týdnů nemají jedinou korunu, jediný haléř příjmu, ale tyto poplatky a spoustu dalších samozřejmě nečekají. Pojďme jim s tím pomoci formou přímé kompenzace a nepřehazujme to břemeno na jinou skupinu. To je mnohem lepší a efektivnější řešení. Vyhneme se druhotné platební neschopnosti v budoucnu, vyhneme se rozložení toho problému jenom do několika měsíců, které za chvíli přijdou, a pak budeme stát před mnoha problémy znovu.
Proto vás spíše žádám, abychom měli na paměti, že tady máme možnost podpořit lepší návrh ze Senátu, a zároveň u dalšího bodu máme možnost vyřešit ten problém alespoň pro ty, kteří si pronajímají nebytové prostory. Děkuji vám za zvážení podpory, byť chápu, že vláda v tomto drží jednoznačně linii. Zkuste se zamyslet nad tím, jestli neexistují i lepší řešení pro všechny.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pekarové Adamové. Nyní pan poslanec Martin Kupka. Připraví se paní kolegyně Richterová. Ještě s procedurálním vystoupením kolega Kubíček. Prosím.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jako obvykle navrhuji zkrácení doby na jedno vystoupení na pět minut pro jednoho poslance. Děkuji. (V sále je velký hluk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 56. Já vás odhlásím a požádám o novou registraci.Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.
Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme v tomto procedurálním návrhu o zkrácení na jedno vystoupení na pět minut.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 56 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 56 z přítomných 135 pro 91 poslanec, proti 20. Návrh byl přijat. Budeme se tedy řídit tímto usnesením.
Nyní tedy může své vystoupení zahájit pan kolega Martin Kupka. Připraví se paní kolegyně Richterová. Ještě chviličku, až se uklidní situace, pane poslanče, abyste měl důstojné prostředí na své vystoupení. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, vážení páni ministři, milé kolegyně, milí kolegové, máme znovu příležitost napravit v okamžiku, kdy přijmeme senátní verzi, vážné problémy a chyby původního vládního návrhu. Argumentů tady zazněla celá řada. Přidám další věcné argumenty, proč máme tuhle příležitost využít.
Máme na stole materiál ze Senátu, který řeší celou řadu věcí lépe než ten původní návrh. Nepochybně bychom se jeho přijetím vyhnuli zbytečným problémům a odstranili bychom hlavní nedostatek toho prvotního vládního návrhu. Paní ministryně, když jsme projednávali ten návrh v Poslanecké sněmovně poprvé, na závěr zmínila, že tady vláda zachraňuje lidem střechu nad hlavou. Působivé vyjádření, má ale jednu zásadní chybu. Vláda v tomto případě nezachraňuje, jenom tu záchranu předává někomu jinému, přikazuje mu, aby on se o to postaral. A to je krok, který zejména v kritické situaci vláda České republiky dělat prostě nemá.
Samozřejmě že za krizi, které teď čelíme, nemůžeme vinit vládu. Musíme se vypořádat s tou současnou situací. Ale ukázat jen na někoho, kdo má dostat černého Petra a vyrovnat se s tou situací, prostě není správné, není fér a ve výsledku to není ústavní. Pokud vláda chce řešit reálný problém, který existuje a který nastal např. i kvůli tomu, že vláda musela přijmout tvrdá opatření, a celá řada lidí je teď opravdu bez příjmů, tak ale musí zároveň hledat cestu, která vyváženě ty dopady rozdělí mezi jednotlivé skupiny. Ne to, že ukáže na jednu, která ponese právě tu největší odpovědnost. Stát tak jako v jiných případech tady má také přijít se svou skutečnou pomocnou rukou, nejenom tím, že to na někoho přehodí.
V Poslanecké sněmovně jsme přinesli několik pozměňovacích návrhů, které dokonce řešily už ten prvotní problém, to znamená, aby vůbec problém s odkladem nebo dnes nezaplaceným nájmem nemusel vzniknout.
Všichni, kteří ve velkých městech i obcích jsou v roli toho, kdo je pronajímatelem, potvrdí, že řešení celé řady vážných problémů pronajímatelů začíná v okamžité debatě s nimi a v okamžitém hledání konkrétního řešení. Naopak oddálení řešení vede k dluhovým pastem. Je to mnohokrát ověřená zkušenost. Není to žádné objevení Ameriky. Pokud chceme v této oblasti pomáhat, a důkazů je opravdu tisíce, tak to znamená hledat s těmi konkrétními lidmi individuální řešení, hledat ho okamžitě a omezovat tu možnost pádu do dluhové pasti. Chápu ale v tomto případě, že se vláda snaží napravit, resp. vyřešit ty nejvážnější havárie, kdy není jiné cesty a kdy nájemníci z nějakých důvodů třeba nemůžou nebo nechtějí s těmi nájemníky spolupracovat. Znovu, zkušenost z terénu je ale taková, že i ti, kteří jsou v pozici privátních pronajímatelů, hledají cestu, jak se s těmi nájemníky domluvit tak, aby to nemuselo dopadnout tou havárií, kterou ten zákon ve výsledku řeší.
Tolik vážná obava z dluhových pastí ohledně samotného nastavení toho zákona.
To, co přinesl jednak původní pozměňovací návrh dokonce v několika verzích a co přináší i ta senátní úprava, je důležitý krok se státními zárukami. To je alespoň to rozdělení odpovědnosti, to je alespoň ta pomocná ruka státu vůči těm, kteří se dostanou jako pronajímatelé druhotně do vážných komplikací. A to nejsou lidé druhého řádu. To jsou stejní lidé jako ti, kteří jsou často v těch nájmech. Pro celou řadu z nich to není ani věc jejich podnikání. Pro řadu z nich je to věc vůbec základních životních příjmů z hlediska finančních prostředků. V okamžiku, kdy se tito dostanou do komplikací právě vlivem té situace a vinou toho špatného návrhu zákona, tak to pro ně bude znamenat další vážné problémy a další vážné komplikace. Ta státní záruka je cesta, kterou mimochodem nabídly pronajímatelům jiné státy v Evropě. Vydávají se tímto směrem právě proto, že jsou si vědomy toho, že v kritické situaci ta skutečná pomoc musí přijít i ze strany státu, nejenom tím, že přehodíme problém na někoho jiného.
Já vás prosím, abyste si tuto logiku při hlasování o tom zákonu osvojili, protože to není jenom logika, je to důležité základní nastavení situace, kdy tato Sněmovna a vláda řeší kritickou situaci mnoha občanů. Jsem přesvědčený, že argumenty, které tady zazněly, jsou dostatečně přesvědčivé, aby překonaly i případnou v tomto případě špatným návrhem zákona nachystanou dohodu. Je ještě čas, je ještě prostor dát hlas a dát prostor té úpravě senátní, která je určitě správnější a zdravější. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kupkovi. Nyní kolega Vít Kaňkovský jenom s faktickou připomínkou před paní kolegyní Richterovou, která je řádně přihlášená. Máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Milé kolegyně, kolegové, já jenom k hlasování číslo 56. Hlasoval jsem proti, na záznamu o elektronickém hlasování mám pro. Nezpochybňuji hlasování.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Olga Richterová, připraví se Kateřina Valachová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére Andreji Babiši, využívám toho, že tady jste a posloucháte diskusi. Vím, že tento návrh má širokou podporu veřejnosti. Vím, že mnozí z vás upřímně věříte, že něčemu pomůže.
Pane premiére, právě jste přichystal návrh zákona, který je past. Ten návrh rozkolísá dávkový systém takovým způsobem, že lidi z chudých ohrožených rodin uvrhne ještě do větších problémů. Vysvětlím proč.
Pane premiére, v zákoně o příspěvku na bydlení je naprosto jasně stanoveno, že se počítá uhrazený nájem za poslední tři měsíce a z něj, z toho, co se zaplatilo, potom vzniká nárok na státní podporu. Jak tohle vyřešíte? Jak obejdete to, že když lidé přestanou platit, nebude z čeho jim poté příspěvek na bydlení dát? To je obrovská první past.
Druhá past spočívá v tom, že řada pronajímatelů bude moci na uhrazení chybějícího nájmu využít složenou jistotu, kauci. Pane premiére, opět, tam je obrovská problémová věc. Ten nájem bude vypadat jako uhrazený, ale často je sjednáno smluvně, že ta odčerpaná jistota se musí dorovnat. Přitom na dorovnání jistoty té dříve složené kauce opět příspěvek na bydlení žádat nelze. Takže místo možnosti se domluvit, teď to placení odložit na základě domluvy, vznikne past, namísto podpoření třeba dávek mimořádné okamžité pomoci se ta pohledávka bude chovat jako běžný dluh, který nepůjde uhradit z dávek, pokud se takto sáhne do kaucí. A kauce jsou standardem.
Za hlavní otázku pro vás osobně, pane premiére Andreji Babiši, považuji, jak na podzim po odložení problému budete řešit ty nezaplacené nájmy. Myslím, že mě osobně ani klub Pirátů nelze obviňovat z toho, že bychom nebyli sociálně citliví. Velmi nám záleží na tom, aby lidé z ohrožených skupin o bydlení nepřišli. Jenže realita toho vašeho vládního návrhu je, že umožňuje osm měsíců neplatit nájem, z toho tři měsíce neplatit ani služby, ani energie, umožňuje zcela uvést lidi v omyl, rozkolísá zaběhlý dávkový systém a ve finále způsobí mnohem hlubší potíže, než kdybyste skutečně funkčně využili stávající dávku mimořádné okamžité pomoci na uhrazení dvou až tří nájmů a poté byste se mohli standardně spolehnout na zaběhnutý spolehlivý příspěvek na bydlení.
A protože se jedná o tak velkou věc týkající se desetitisíců pronajímatelů, soukromníků, uvedu příklad z Prahy. Řada seniorek v Praze po ovdovění pronajme svůj byt a z příjmu z pronájmu si nepřilepšuje k důchodu, ale hradí pobyt v takových těch lepších domovech s pečovatelskými službami. Ale to jsou služby, to nejsou jednoduše nájmy. A váš návrh může vést k tomu, že tyto často osamělé seniorky nebudou mít z čeho zaplatit pobytové služby, kde dnes jsou. Upozorňuji na souvislosti, které byly vaší vládou zatím opominuty, a děsím se toho, že nevyřešíte, co jste vyřešit chtěli. (Potlesk z lavic Pirátů.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času a budeme pokračovat. Dalším vystupujícím je paní poslankyně Kateřina Valachová a připraví se Leo Luzar. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Samozřejmě musím reagovat na předřečnici. Past to v žádném případě není. Právo na bydlení, bydlení samo, to není obyčejná věc, na tom se asi shodneme. Stejně tak pokud se tady někteří předřečníci zaklínají Ústavním soudem, tak chci upozornit, že právo na bydlení z hlediska Ústavního soudu a jeho judikatury spadá do takzvaných nezbytných životních podmínek. Takto rozhoduje dlouhodobě nejenom Ústavní soud, ale i Evropský soud pro lidská práva. Tudíž se nám střetávají dvě práva, právo vlastnické a právo na bydlení. To tady nezaznělo a je poctivé to říct. A to také trošku odůvodňuje to, proč to není past, proč se vláda nezbláznila a proč rozhodně není pravdou to, že ten zákon říká: osm měsíců neplaťte nájemné. Proti tomu se důrazně ohrazuji a doufám, že si to s kolegyní Olgou Richterovou blíže vysvětlíme, protože v tom zákoně nic takového není. Není tam osm měsíců neplaťte nájemné.
Co se týká rozhodování soudů. Dobré mravy, dámy a pánové. I v běžné době, nikoli koronavirové a nikoli v rámci vyhlášené nouze, platí to, že soud u důvodů dobrých mravů nevyklidí nájem bytu, a to dokonce v případě, kdy tam je tak dlužné nájemné, že o tom se tady tomu zákonu ani nezdá. Dobré mravy platí právě pro stav nouze. A já vám chci říct, kdo na mě se obrací. Pokud na vás se obracejí vlastníci, kteří mají strach, aby tento zákon nebyl zneužit, a tomu rozumím, tak na mě se zase obracejí nájemci, kteří ne že mají strach, ale kterým se to už stalo, kdy po jednom zaváhání, nedoplacení několika stokorun, je jim vyhrožováno vyklizením na ulici ve stavu nouze. Ve stavu nouze. A na to my reagujeme. V žádném případě nemáme zájem zasahovat do soukromoprávních vztahů mezi pronajímateli a nájemci nějakým trvalým způsobem.
Také chci zareagovat na to, co tady řekl pan senátor. Není pravdou, že má čas nájemce, pokud se nějakým způsobem právě z důvodu koronaviru zpozdí s nájemným, do května příštího roku. To jsme upravili. Na základě dohody tady ve Sněmovně jsme se shodli na tom, že v uvozovkách dobrodiní – nebudete vyhozeni na ulici ze svého domova v době koronaviru – platí do konce července, a dejte si toto do pořádku za ty čtyři měsíce, pouhopouhé čtyři měsíce, nejpozději do konce roku, je to vlastně takový zákonný splátkový kalendář. Jestli vám to, dámy a pánové, přijde jedno, tak určitě, mluvím za celou vládní koalici, nám tedy ne. To není past, to je pomoc.
A teď ještě k tomu, že neřešíme příjmy. Samozřejmě řešíme příjmy. Dokonce společně s opozicí v této legislativní nouzi i v té předchozí jsme hlasovali řadu věcí, kde nahrazujeme příjmy. Jak to, že neřešíme případné investiční vlastníky bytů, kteří si například tímto způsobem spoří třeba na zajištění bydlení pro své děti nebo důchod? Jak to, že to nevnímáme? To jste si nevšimli, že jsme odhlasovali odklad hypotečních plateb? Tam tyto otázky, tyto strachy jsem neslyšela. Ty tady nepadaly. Tady se bavíme o právu na bydlení obyčejných nájemců a o tom, že se mohou zpozdit během několika měsíců v platbě. Rozhodně to není vzkaz – a to samozřejmě mluvím i k těmto nájemcům – neplaťte tři měsíce nájem. To tedy v žádném případě.
A teď se ještě pozastavím nad příspěvkem kolegyně Olgy Richterové. Dlouhodobě spolupracujeme napříč politickým spektrem a snažíme se, aby opravdu právo na bydlení nebylo jenom na papíře v České republice, ale aby fungovalo, takže mě překvapuje, že zmiňuje, že snad my tímto zákonem tvoříme nějakou past, a dokonce my snad že budeme odpovědní za to, že lidé nebudou platit nájem. To je přesně opačně. Ona má pravdu s tím příspěvkem na bydlení, že se to nevztahuje na dlužné nájemné. To je pravda, ale to platí i v běžné době, to s tím vůbec nesouvisí, tento zákon nebo koronavirus.
A my samozřejmě, já už jsem to říkala na plénu Sněmovny minule, budeme reagovat v debatě ministryně pro místní rozvoj a ministryně práce a sociálních věcí v průběhu května o tom, jak nastavit následně vstup do podpory státní sociální, příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení, tak aby nám tito lidé nevypadli, protože logicky měníme podmínky. Tímto si jenom kupujeme čas. Čas tři měsíce. Žádná past a žádné neplacení nájemného.
Na závěr skončím tím, čím skončila Klára Dostálová při minulé legislativní nouzi. Tímto zákonem vláda v době koronaviru chrání lidem právo na bydlení a jejich domov. Čemu nerozumíte? Co vás tak děsí?
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Leo Luzar, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi nejdřív poděkovat své předřečnici, protože si myslím, že podchytila ten základ, který tady měl zaznít. A já si myslím, že bychom se měli vrátit zpátky k tomu reálu, k tomu, o čem ten návrh zákona je.
Tady se automaticky předpokládá, že sto procent nájemníků v komerčních nájmech – zdůrazňuji v komerčních nájmech – je neplatič a čeká jenom na to, že přestane platit nájem. Automaticky se také předpokládá, že sto procent těch, kteří pronajímají, komerčně pronajímají své nemovitosti, jsou všechno lidumilové čekající na to, aby mohli vyhovět těm chudákům nájemníkům. Realita je bohužel úplně někde jinde. A tento návrh, který tady je, je o tom, že ve výjimečných případech je možno k tomu přistoupit tak, že se nájemce není schopen s pronajímatelem lidsky domluvit. A toto budou dle mého názoru možná procenta, možná i promile z těch pronájmů, kdy prostě se narazí na absolutní neochotu jednat o tom, jak překlenout společně, společnou domluvou tuto dobu.
Já pevně věřím, že většina pronajímatelů ustoupí a řekne, víte co, já vám rozumím, vy jste přišli o příjem. Hele, domluvíme se, tři měsíce mi zaplatíte třeba jenom dvacet procent, abych měla na náklady, abych neměla. Já to chápu. Z druhé strany chápu, věřím, že nájemníci, když přijdou, milý pane pronajímateli, já se omlouvám, ale toto mi teď vypadlo, víte, já tady mám nějakou rezervu peněz, já jsem měl jet na dovolenou, nepojedu na dovolenou, nemůžu, tak já ty peníze vám dám, ale nedám vám třeba všech dvacet tisíc korun za všechno, co vám dávám, ale dám vám třeba jenom deset. To je lidský přístup.
Ale tady se automaticky předpokládá, že prostě to tak nebude fungovat, a vymýšlí se fantasmagorie. Opravdu si to myslím. Čili jedná se opravdu o jednorázovou záležitost spojenou s aktuálním stavem, dopadající na menšinu nájemníků a menšinu pronajímatelů.
Proč tam je ten úřad práce? Právě proto, že když se není schopen někdo dohodnout, tak je zcela logické, že ve zcela slabší pozici je ten nájemník. A nájemník by měl dokladovat nějaké doklady pronajímateli, že prostředky nemá, tomu rozumíme, ale potřebuje tam mít toho arbitra. Toho, jehož názor by byl jasně daný, a to je obecně státní úřad, státní orgán, úřad práce. A v tom návrhu ta myšlenka je postavena na tom, že je-li člověk, který pobírá jakoukoliv jinou dávku spojenou s koronavirovou krizí, tak je někde v systému evidován. Ten systém je komplexní na úřadu práce. A stačí, kdybych naťukal do počítače, vyskočí ano, pobírá dávku, je podle tohoto zákona možnost žádat, a z druhé strany dá čestné prohlášení, že nedisponuje prostředky, které by to mohly nahradit. Jinými slovy, tím se dá vyhnout těm spekulacím, že sice mám peníze, ale chci to zneužít. Dva doklady, z toho jedno je čestné prohlášení. To nebude v těch jednotlivých případech zátěž pro úřady práce. Ale jde o to vyřešit ty jednotlivé případy, které určitě nastanou, ale není to, jak znovu opakuji, tady na začátku zaznělo, že tady je sto procent lumpů nájemníků a sto procent hodných pronajímatelů. Budou to jednotlivosti a tyto budeme řešit. Proto děkuji za ten návrh.
A z druhé strany se mi trošku, a omlouvám se své předřečnici ze strany pirátské, která použila příklad Prahy. Já už jsem trošku alergický na ty případy Prahy, kdy se na případu Prahy staví celorepublikový model. Kolik samoživitelek důchodkyň v Praze pronajímá své nemovitosti a bydlí, tady to zaznělo, v lépe situovaných sociálních domech a platí si za to? A co ten zbytek seniorů v republice? Jak oni fungují, když tu možnost pronajmout tady toto nemají, protože tam ta bytová situace je úplně někde jinde? Tady používat tento příklad Prahy se mi zdá velice neseriózní a také je třeba myslet na zbylé občany v republice. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, připraví se pan poslanec Jelínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl nejprve reagovat na kolegyni Valachovou, a to otázkou, jak je možné, že jste ta pravidla pro ten příspěvek ještě nezměnili. Vždyť ten zákon byl předkládán s tím, že stávající pravidla nám umožňují vyplácet těm lidem dávky, akorát že to z toho důvodu musíme protáhnout do července, protože se to vyhodnocuje čtvrtletně. Takže jak je možné, že tenhle zákon už tu je po vratce ze Senátu, a vy jste ještě ani nepředstavili návrh úpravy těch pravidel pro příspěvek na bydlení? To je první věc.
Za druhé. Vůbec jste nereagovala na tu past s kaucemi. To je zásadní chyba toho návrhu. Je tam past ohledně kaucí, kdy lidé si budou myslet, že jsou chráněni před tou výpovědí, nezaplatí z toho důvodu, následně se to odečte z kauce, kterou budou dlužit, a dostanou výpověď.
K těm osmi měsícům. Já vám řeknu, jak jsme spočítali těch osm měsíců. Takže máte březen, duben, květen, červen, červenec – to je pět měsíců – a potom máte tři měsíce, kdy je ten nájemník chráněn před výpovědí těmi stávajícími pravidly, to znamená srpen, září, říjen. Ty další tři měsíce, pokud nebude platit ten nájem, který má, tak se mu nakumuluje na osm, takže hrozí, že pronajímatelé nedostanou osm měsíců zaplaceno. A to je ten základní problém, který my vnímáme.
A potom důvod, proč podporujeme ten senátní návrh. Dneska budeme projednávat sněmovní tisk 832, kde je 150 miliard státní garance pro banky, které dostávají na úvěry, státní garanci 80 až 90 %. Jsou to úvěry až do výše 50 milionů korun. Tady dává stát 150 miliard, a teď stát ve věci, kdy nejde o banky, ale jde v drtivé většině případů o drobné pronajímatele, pro které už jenom ten výpadek v cash flow, kdy jim lidé nemusí platit nájem a nedostanou kvůli tomu výpověď, už ten výpadek v cash flow je velký zásah do života, tak těm drobným pronajímatelům odmítá stát garantovat těch 80 % v případě, že to nakonec zaplaceno nedostanou poté, co půl roku nedostanou peníze, zatímco bankám dává 80 až 90 % státní garance. Mně to přijde naprosto nespravedlivé a z toho důvodu podporujeme senátní verzi. (Potlesk poslanců Pirátů.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Pavel Jelínek, připraví se paní poslankyně Válková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, za SPD nezvykle podporujeme návrh Senátu. Ne že bych v tom hledal nějakou souvislost mezi Senátem a Sněmovnou a rozdílnými názory v těchto jednotlivých institucích, ale vycházíme z toho, že nájem je dvoustranná smlouva. Na jedné straně je to nájemce, na druhé straně pronajímatel a v mnoha případech se jedná vlastně o běžné občany. Pokud nezaplatí nájemce, dostane se pronajímatel také do určitých finančních problémů. My v tom návrhu Senátu, kde se vytváří institut garance státu, vidíme určitou pomocnou ruku vlastně oběma stranám. Jestliže jako stát vysvětlujeme všem, že se mají na důchod nějakým způsobem zabezpečit, že si mají pořídit nějakou možnost příjmu v rámci důchodu, tak zrovna v této záležitosti je pravděpodobně hodně lidí, kteří si pořídili nějaký byt, potom se třeba odstěhovali na důchod buď na vesnici, nebo do zahrádkářské kolonie a v podstatě využívají možnosti pronájmu bytu pro přilepšení ke svému důchodu. A proto vlastně ze strany SPD podporujeme tento návrh, který vytváří institut státní záruky. To je jedna věc.
Druhá věc je vlastně, že v tom senátním návrhu, který… na jednu stranu nebylo příliš času asi na vytvoření úplně precizní formy tohoto návrhu a určitě by se dalo hodně bodů dopracovat, případně precizovat, ale prostě situace byla taková, že byl vytvářen v nějakém časovém limitu, nicméně je tam další institut a to je v podstatě zjednodušení dokládání nemožnosti platit. Osobně jsem přesvědčen, že úřady práce mají spoustu agend, které musí běžně řešit, a pokud dostanou další agendu, kde mají potvrzovat vlastně neschopnost platby nájemného, tak jim to určitě jednak práci nezlehčí a jednak to nezlehčí nebo neumožní vlastně využívat této možnosti od běžných nájemníků.
Takže minimálně z těchto dvou bodů pragmaticky za klub SPD dávám návrh na to, abychom podpořili senátní návrh. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Helena Válková, připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já vlastně vystupuji částečně proto, že jsem chtěla reagovat, vaším prostřednictvím, pane předsedající, na projev pana Ferjenčíka a na něj nemůže reagovat s ohledem na tu proceduru, kterou jsme si schválili, paní poslankyně Valachová, takže doufám, že částečně bude pokrývat můj projev i to, co by tady řekla.
Já jenom upřesňuji, že ten výpočet, který jste tady provedli, není úplně přesný, alespoň jak jsem si to rychle spočítala já, tak v podstatě od 1. srpna už ten dotyčný by měl platit nájemné, protože máme tu lhůtu nastavenu do 31. 7., a do konce roku, tak jak jsme si to minule schválili, musí všechno zaplatit. Takže nevím, jak jste přišli k těm měsícům, které jste tady říkali. To za prvé.
Za druhé. Jedna taková formální záležitost, na kterou mě právě paní poslankyně Valachová vaším prostřednictvím, pane předsedající, upozornila, když jsem se tázala, jak jsou daleko ty dávkové zákony. Pochopitelně jsou daleko tak, jak lze, to znamená, že se o nich hovoří jenom v té rovině, jak by měl ten koncept vypadat, ale nemůže se ještě připravovat konkrétní právní úprava, když jsme tenhle zákon neschválili. My ho musíme nejdříve schválit, a až ho schválíme, tak se můžou rozjet i ty legislativní práce a finalizovat se ta konečná úprava, která koncepčně se samozřejmě již připravuje.
A konečně do třetice k té Praze. Já jsem z Prahy. Poslouchala jsem projev paní poslankyně Richterové vaším prostřednictvím, pane předsedající, a musím říci, že je to taková generalizace, velmi hrubá, která nevystihuje tu skutečnou situaci v Praze, a nemyslím si, že by, jak tady říkal pan poslanec Luzar, můj předřečník, byla v Praze natolik výrazně odlišná situace seniorů, že by vyžadovala jiné řešení a že současná situace by byla tak katastrofická. Aspoň já jsem to tak vnímala z toho poselství. Omlouvám se, jestli jsem to příliš vnímala takto. A na mě se obracejí jako na zmocněnkyni pro lidská práva senioři, a jestli si na něco nestěžují, tak je to přesně tohle. Naopak je tady vítáno, že budou mít určitou dobu, po kterou se budou moci připravit.
Pochopitelně, že každý z nás vždycky sleduje ten svůj osobní zájem, a my musíme najít nějaký balanc. Já si myslím, že tenhle zákon je určitou rovnováhou mezi zájmy dvou skupin, které naštěstí, jak tady bylo opakovaně zdůrazněno, v 90 % případů se raději dohodnou, než by postupovaly podle nějakého zákonného zásahu v podobě zákona, který teď tady budeme přijímat, že by se musely tedy donutit k té dohodě tím způsobem, že pronajímatel bude říkat: no, bohužel, jinak bych vás už dávno vyhodil. Já si myslím, že to bude absolutní výjimka, i v Praze, i v jiných lokalitách.
Myslím, že bychom vůbec neměli diskutovat, měli bychom to schválit a spíš hledat právě ty cesty, čím dříve tím lépe, jak v těch dávkových věcech umožnit, abychom těm, kteří budou potřebovat i nadále podporu, ji skutečně včas a jednoduše zajistili. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Mám zde přihlášku paní poslankyně Ožanové s faktickou poznámkou. Jenom připomínám, že je dohoda, že faktické poznámky nebudeme uplatňovat. A paní poslankyně asi ani zájem nemá, takže ji odhlásím.
Prosím, paní poslankyně Věra Kovářová v rozpravě.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych i já se krátce vyjádřila k vratce ze Senátu. Původní návrh vlády byl dobrým úmyslem. Ovšem výsledek je, že negativní dopady mohou býti na straně nájemce i na straně pronajímatele.
Co se týče negativních dopadů na nájemce, tak návrh znemožňuje podání výpovědi pouze z důvodu neplacení nájmu v rozhodné době a z výkladu zákona nevyplývá, že by zákon posuzoval termín splatnosti. Pokud se tedy nájemce dostane v rozhodné době do prodlení, bude mu dlužná částka narůstat o úrok z prodlení, a to až do úplného zaplacení dluhu. Pronajímateli pak nic nebrání v tom, aby se domáhal následně zaplacení nájmu u soudu. Dlužný nájem spolu s úrokem z prodlení tak může narůst o úhradu nákladů soudního a případně též exekučního řízení, což by pro většinu nájemníků bylo naprosto likvidační. Nájemce by tak paradoxně dopadl ještě hůře, než tedy zákon předpokládá.
A teď negativní dopady na pronajímatele. Je jasné, že nemalá část pronajímatelů se může také dostat do ekonomických problémů. V mnoha případech je byt zatížen hypotékou, která je placena právě z nájemného. Dojde-li u majitele v důsledku mimořádných opatření k výpadku jeho vlastního příjmu, dostane se do neřešitelné situace. Sám nebude schopen úvěr splácet. Při předpokládaném propadu cen nemovitostí by pak mohl být nucen prodat byt pod cenou a není vyloučeno, že z kupní ceny nepokryje celou nesplacenou část úvěru.
Tady vidíte, že na každé straně jsou nějaká rizika, a senátní návrh ta některá rizika jaksi omezuje, resp. snižuje, a proto klub STAN podpoří senátní verzi, a to i z toho důvodu, že Senát navrhl státní záruku pro pronajímatele ve výši 80 % jistiny dluhu při nezaplacení nájemcem, a to si myslím, že je správné řešení. Protože přesouvat problém z nájemce na pronajímatele není správné a stát by aspoň nějakým způsobem měl pronajímateli dát záruku, že jeho výpadky nebudou tak významné. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní s přednostním právem místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal – vzdává se přednostního práva ve prospěch pana poslance Tomáše Martínka, který je přihlášen v rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Já bych chtěl jenom v návaznosti na proběhlou rozpravu připomenout, že za chvíli budeme schvalovat zákon o státních zárukách pro podnikatelské úvěry ve výši 150 miliard, kde také dáváme osmdesáti- nebo devadesátiprocentní záruku na nesplacené úvěry. Proto nevidím tu argumentaci vládních stran někdy objektivní v tomto principu, protože i nájemci, resp. majitelé nemovitostí a pronajímatelé, kteří teď budou ohroženi existenčně v některých případech, tak nevidím důvod, proč i jim nenabídnout stejnou možnost nějaké záruky, tak jak navrhuje Senát, nebo nějakým jiným lepším způsobem. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A pan místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já tady budu pokračovat v takovém přerušeném dialogu mezi kolegy Ferjenčíkem a kolegyněmi Richterovou, Valachovou a Válkovou, protože ta pravidla nám nedovolují se s tím vyrovnat nějak jinak.
Tedy my samozřejmě souhlasíme s tím, že právo na bydlení má přednost před majetkovým právem, to tady není o to ten spor. Ale jde o to, že ty změny, tak jak je navržen zákon, jak se snažíte uchopit nebo jak se snažíte řešit ten současný problém mimo vlastně ty současné dávkové systémy apod., tak tím řešením vzniká nebezpečí, že rozbijeme nějaké existující vztahy nebo rozbijeme to současné nastavení a fungování dávkových systémů, tak jak to nyní máme nastaveno. Já tady zkusím uvést dva příklady.
Jeden příklad je to, že pokud někdo pobírá dávku na bydlení a nyní se vyhne placení toho dluhu, tak mu nevznikne potom nárok, resp. ten nárok nebude z čeho vypočítat, protože on v předchozích měsících neuhradil nájemné, tudíž tam není žádné nájemné, které by v minulosti uhradil, a podle zákona se prostě ten příspěvek na bydlení počítá podle nájemného uhrazeného v předchozím čtvrtletí. A pokud tam žádné uhrazené nájemné není, tak tam prostě žádný příspěvek nebude. To je jeden ten problém, na který se snažíme upozornit.
A druhý případ je ten, kdy se to dlužné nájemné, to nájemné, které se nyní odpustí nebo nebude uhrazeno z důvodu toho, že nájemce přišel vlastně o možnost příjmů a nemůže platit nájemné, a tak se dlužné nájemné nepozastaví, ale uhradí z dříve složené jistiny, v tu chvíli ten dluh není dluhem za bydlení, ale je dluhem běžným a opět, nemůže tam na jeho úhradu budoucí být využit dávkový systém.
To je ten problém, na který se tady snažím upozornit. To jsou ty dvě pasti, které tady zmiňujeme, jestli jsem to tedy správně interpretoval. Děkuji za pozornost. To jsou ty věci, kde my vyjadřujeme své obavy. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A to byla poslední přihláška do rozpravy. Nikdo další se nehlásí, rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova… má jak paní ministryně, tak pan senátor. Tak paní ministryně dostane přednost. Prosím, paní ministryně.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Tak děkuji za slovo. Já se pokusím být tedy maximálně stručná, ale k některým bodům bych se ráda vyjádřila.
Tak za prvé je potřeba znovu si říct – prosím, nejde o neplacení nájemného. To prosím skutečně, abyste všichni zaregistrovali. Jde skutečně o to, aby ti lidé nedostali výpověď. Je potřeba si znova asi říci ty lhůty, protože tady skutečně padaly mnoho, někdo v měsících, někdo nepravdivé lhůty. Takže rozhodná doba je do 31. července, tak jak jsem to upravili pozměňovacím návrhem tady v Poslanecké sněmovně. Ochranná lhůta končí na konci tohoto roku, to znamená 31. 12. 2020.
A když už se tady bavíme o těch počtech v měsících, je potřeba si také uvědomit, že nájem se platí dopředu. To znamená, že pravděpodobně březen a duben jsou passé. Zároveň samozřejmě se tady debatuje o tom, zda je nárok na dávku na bydlení, nebo není dávkou na bydlení. My jsme s paní ministryní Maláčovou o tom hovořily. Samozřejmě lze uplatnit mimořádnou okamžitou pomoc. To znamená, na to se to nevztahuje. A znovu upozorňuji, že my jsme nikdy neřekli, že se nebude platit nájemné. Nájemné spojené se službami za bydlení se musí platit vždy. Proto samozřejmě i některý příjem ti nájemci doloží i v rámci dávky, o které budou žádat.
Druhá věc, ke které bych se ráda vyjádřila, tady naprosto podporuji slova pana poslance Kupky. Ano, splátkový kalendář – (kratičké vypnutí mikrofonu.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Já se omlouvám, paní ministryně. (Ministryně Dostálová: Jsem byla vypnuta… Je ta nejlepší cesta, jak se…) Ale já vás jenom přece jenom na chvíli přeruším, protože jsem chtěl požádat poslankyně a poslance, aby se trošku ztišili, abychom vás všichni slyšeli. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Takže splátkový kalendář je určitě krok správným směrem. Na druhou stranu ruku na srdce, ne všichni se samozřejmě chovají jako velmi slušné obce, které se samozřejmě se svými nájemci domlouvají.
Třetí věc, kterou bych velmi ráda zmínila, je ohledně těch státních záruk. Tady si je potřeba opravdu uvědomit, že ta dohoda mezi pronajímateli a nájemníky, kdy nájemník by platil sníženou částku například pronajímateli na ruku – jak se to dovíme? – a potom ten pronajímatel bude nárokovat osmdesátiprocentní záruku od státu, to prostě skutečně povede jako k mnoha možným, bohužel, nekalým praktikám, kterým bychom určitě velmi rádi zabránili.
A v kontextu toho bohužel Senát nepřevzal tu záruku, tak jak to tady navrhovali někteří poslanci. Dostala se tam takzvaná odrážka 4, která hovoří o tom, že odklad splatnosti splátek jistiny a příslušenství úvěru upravuje zvláštní právní předpis, a v poznámce pod čarou pod číslem 1, že tento zákon se použije na úvěr sjednaný a čerpaný před 26. březnem 2020, to znamená, že by se to v podstatě, kdybychom tu záruku takto schválili, týkalo jednoho měsíčního nájemného.
Proto si dovoluji znovu požádat, schvalme tu verzi Poslanecké sněmovny. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan senátor Zdeněk Nytra a jeho závěrečné slovo. Prosím, pane senátore.
Senátor Zdeněk Nytra: Děkuji, vážený pane místopředsedo, za slovo. Ještě jednou dobrý den. Já se pokusím reagovat také na proběhlou diskusi. Na úvod se musím omluvit, protože jsem čerpal ještě z té původní vládní předlohy, takže ano, pochopitelně, ta lhůta není do konce května, jak jsem o tom mluvil, ale do konce roku, ochranná lhůta.
Na druhou stranu, když jsem poslouchal tu diskusi, já jsem tady nezaslechl – s výjimkou pana poslance Luzara – tvrzení o tom, že 100 % nájemníků jsou neplatiči a 100 % pronajímatelů jsou lidumilové. Jak už to bývá v životě, na jedné i druhé straně jsou dobří i špatní.
Také nikdo nepodezřívá vládu, a my jsme se o tom bavili v Senátu, že by vláda nebo Poslanecká sněmovna řekly, že se nájmy platit nemusí. Bohužel ale jsou mezi námi občané, kteří si to takhle vyložili. Nebudu rozdělovat tuto společnost na Prahu a zbytek, ale když pocházím z Ostravy nebo bydlím v Ostravě, tak vím, o čem mluvím, kdo si to takhle vykládá.
Problém úřadů práce. V tom případě, pokud není na úřadu práce problém, pak paní ministryně práce a sociálních věcí nemluvila zcela korektně v rámci Senátu, protože my jsme se shodli i při projednávání jiných zákonů, že dneska na úřadech práce je problém, a bohužel toto opatření, které tam je, je pouze papír pro papír. Úřad práce bude ve stejně špatné době nebo situaci, to znamená, že bude posuzovat něco, nevím, jestli tomu bude rozumět, bude to vyloženě formální záležitost, která zaměstná úřady práce.
A co se týká nájemníků, já si dovolím vám přečíst jeden paragraf, o který se nám jedná: Neuhradí-li nájemce v ochranné době všechny pohledávky, které se staly splatnými v době, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. – Jinými slovy, tento zákon je na nájemníky daleko tvrdší než občanský zákoník. Bohužel, když bude dlužit 10 korun, na konci ochranné lhůty, když ten nájemník bude dlužit desetikorunu, tak pronajímatel – já netvrdím, že to jsou všichni – obecně má právo podat tomu nájemníkovi okamžitou výpověď.
Pak jsem tady něco slyšel o rovnováze mezi dvěma skupinami. Já teď nevím, jestli je ta rovnováha v právní, nebo v matematické rovině. Já jsem přece jenom původem technik, takže nějak nevidím rovnováhu, když se v podstatě přesunul problém ze strany nájemníka na stranu pronajímatele. Jednoznačně. Pronajímatel v podstatě musí odsouhlasit, nebo musí strpět nezaplacení nájemného po určitou dobu, určitě, a pak pochopitelně nastupuje povinnost zaplatit.
Vzhledem k tomu, co bylo řečeno, že zdaleka ne všichni nebudou platit nájmy, a já tomu tak věřím, také bydlím v nájemním bytě a platím, ale to není podstatné, myslím si, že velká většina, tak si troufám tvrdit, že právě to námi navržené 80% ručení pouze za nesplacené nájemné na konci té ochranné lhůty nebude pro státní rozpočet zas tak velkým problémem, a máme dostatek času na to, abychom – to, co zmiňovala paní ministryně ve své závěrečné řeči – abychom našli mechanismus, jak ten pronajímatel bude muset prokázat, že opravdu nedostal nájemné zaplaceno.
Děkuji za pozornost a opět na závěr vás chci požádat o schválení námi navržených pozměňovacích návrhů. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane senátore. Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Než přednesu návrh usnesení, tak vás všechny odhlásím. Přihlaste se, prosím, znovu svými hlasovacími kartami.
Návrh usnesení: „Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty, podle sněmovního tisku 815/2, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 815/3.“
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 57, přihlášeno 178 poslanců, pro 80, proti 59. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.
Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny poslanců, 101 poslance. Potřebný počet hlasů máme nastavený.
Návrh usnesení zní takto: „Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 815/2.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 58, přihlášeno 178 poslanců, pro 121, proti 31. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.
(Zdroj: Stenozáznam jednání, psp.cz)
Finální znění zákona a vysvětlení dopadů na pronajímatele najdete v článku Kdy nesmí dostat výpověď z nájmu bytu: Finální verze koronavirového zákazu výpovědi