Pokud váš nájemce pobírá příspěvek na bydlení, od 1.1.2018 musíte dodat podrobný rozpis služeb.
Řada pronajímatelů pronajímá své byty lidem, kteří pobírají příspěvek na bydlení. Typickými představiteli nájemců, kteří na tento příspěvek dosáhnou, jsou osaměle žijící důchodci, lidé se zdravotním postižením nebo nízkopříjmové domácnosti.
Na podporu má obvykle nárok jednotlivec či rodina, jejichž náklady na bydlení včetně energií a odvozu odpadů přesahují 30 % celkových čistých příjmů (v Praze 35 %). Rodinou se podle zákona pro tyto účely rozumí všechny osoby, které mají v daném bytě trvalé bydliště.
Doba pobírání příspěvku není přitom limitovaná (dřívější omezení pobírání tohoto příspěvku po dobu max. 10 let bylo již v roce 2015 vypuštěno).
Od 1. ledna 2018 platí ale novinka:
Na základě poznatků z praxe vyplácení příspěvku na bydlení totiž vyplynulo, že v některých případech mohlo docházet k nadužívání této dávky:
Vlastníci a pronajímatelé bytů mohli využívat možnost stanovení celkové úhrady nákladů formou paušálních plateb, ale bez následné specifikace jednotlivých položek nákladů na bydlení, za které je platba hrazena.
Tím docházelo k tomu, že mohly být v nákladech na bydlení zahrnuty položky, které nepatří mezi základní plnění spojené s užíváním bytů nebo mohlo docházet k tomu, že nebyly zúčtovány položky, které jsou hrazeny zálohově a jsou zúčtovatelné.
Zákon o sociální podpoře byl proto tedy pozměněn tak, že nyní obsahuje taxativní výčet služeb, které se budou pro nárok a výši příspěvku na bydlení zohledňovat.
A současně ukotvuje podmínku, že pro nárok a výši příspěvku na bydlení musí být náklady na bydlení rozepsány na jednotlivé položky a náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období se navrhuje stanovit na dobu nejvýše dvanáctiměsíční.
Shrneme-li tedy aktuální stav od 1.1.2018:
Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu
Podmínkou je přitom, že:
– jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň
– součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení za rozhodné období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí.
Za společně posuzované osoby se považují všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu; podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se nevyžaduje.
Do rozhodného příjmu rodiny se započítávají příjmy všech společně posuzovaných osob.
Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.
Náklady na bydlení tvoří:
– u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu
– u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady (viz dále).
U všech bytů se dále započítávají:
– náklady za plyn
– náklady na elektřinu
– náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc.
Nájemce musí pro získání příspěvku úřadu předložit (a tedy od pronajímatele získat) rozpis jednotlivých položek a služeb dle předchozího odstavce.
Náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány.
Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční.
Výši případného příspěvku (a zda na něj vůbec dosáhne) si může každý nájemce spočítat např. v této kalkulačce https://www.penize.cz/kalkulacky/prispevek-na-bydleni a samotnou žádost pak provádí na Úřadu práce.
Má-li nájemce nárok na příspěvek na bydlení, stabilizuje to jeho příjem a zvyšuje i platební jistotu pro pronajímatele a proto pronajímatelům doporučujeme, aby své nájemce o této možnosti informovali.
(c) Pavel Řehulka
www.JakPronajimatByty.cz
Podrobně ze zákona 117/1195 Sb. o sociální podpoře:
PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ
§ 24
Podmínky nároku na příspěvek na bydlení
(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže
a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a
b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
(2) Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Za vlastníka bytu se považuje i manžel, který užívá byt na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela, pokud nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu. Za nájemce bytu se považují oba manželé, mají-li k bytu společné nájemní právo. Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na příspěvek na bydlení považuje i doba od zániku členství v bytovém družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení bytu, doba od smrti nájemce služebního bytu nebo bytu zvláštního určení do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu a doba od trvalého opuštění služebního bytu nebo bytu zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu.
(3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.
(4) Změní-li oprávněná osoba, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, změní tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.
(5) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.
§ 25
Náklady na bydlení
(1) Náklady na bydlení tvoří
a) u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné,
b) u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc:
aktuální tabulka viz https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni
c) u bytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc.
aktuální tabulka viz. https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni
(2) Náklady na bydlení musí být pro nárok a výši příspěvku na bydlení rozepsány na jednotlivé položky podle odstavce 1, náklady za plnění poskytované s užíváním bytu se prokazují podrobným rozpisem jednotlivých služeb. Náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční.
(3) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Do nákladů na bydlení se započítávají náklady na bydlení
a) uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo společně posuzovanými osobami, pokud v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, žily v rozhodném období a současně v něm byly hlášeny k trvalému pobytu,
b) uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo společně posuzovanými osobami v bytě, v němž v rozhodném období fakticky žily a hradily uvedené náklady na bydlení, avšak neměly v něm trvalý pobyt po celé rozhodné období, nebo jeho část, a zároveň v době podání žádosti o dávku již mají tyto osoby v tomto bytě trvalý pobyt,
c) ve výši 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení, pokud oprávněná osoba nebo společně posuzované osoby v rozhodném období, nebo po část tohoto rozhodného období, v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, nežily, s výjimkou situace, kdy stejný okruh společně posuzovaných osob žil v jiném bytě, a byl jim z tohoto důvodu poskytován příspěvek na bydlení; v takovém případě se započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.
(4) Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.
§ 26
Normativní náklady na bydlení
(1) Normativní náklady na bydlení činí pro
a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy
aktuální tabulka viz. https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni
b) bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků
aktuální tabulka viz. https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni
(2) Pro nárok na příspěvek na bydlení v období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku je pro stanovení měsíčních nákladů na bydlení rozhodný počet obyvatel obce k 1. lednu kalendářního roku, do něhož spadá 1. červenec jako počátek uvedeného období.
(3) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedené v odstavci 1 jsou platné pro období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017.
§ 27
Výše příspěvku na bydlení
(1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.
(2) Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.
(3) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení výše příspěvku na bydlení, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.
§ 28
Vláda nařízením stanoví vždy k 1. lednu pro období do 31. prosince následujícího kalendářního roku výši
a) nákladů srovnatelných s nájemným podle sdělení Českého statistického úřadu o imputovaném nájemném,
b) částek, které se započítávají za pevná paliva podle změny spotřebitelských indexů pevných paliv,
c) částek normativních nákladů na bydlení podle nárůstu nájemného a nákladů srovnatelných s nájemným a změny indexů spotřebitelských cen pro část nákladů na bydlení uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), popřípadě rozdělení obcí podle počtu obyvatel pro stanovení normativních nákladů na bydlení.