Pokud vlastníte družstevní byt a chcete ho pronajímat, tento článek vám odhalí nástrahy, kterých se musíte vyvarovat.
Družstevní byt totiž nepatří vám jako jeho uživateli, ale družstvu.
A to je důvod, proč je pronajímání družstevního bytu podstatně odlišné od „běžného“ pronajímání.
Na co si tedy dát pozor?
Pronajímat někomu věc, kterou nevlastníme, není možné. Platí to i o družstevním bytě, který nevlastní konkrétní osoba, ale družstvo. Člen družstva je v bytě pouze nájemcem, přestože má na celkovém majetku družstva podíl. Vztah člena a družstva ohledně daného bytu je založen na nájemní smlouvě.
To ovšem neznamená, že družstevník nemůže svůj byt nabídnout za úplatu k bydlení někomu jinému. Nebude se ovšem jednat o pronájem, ale o PODnájem. Podmínky podnájmu se řídí Občanským zákoníkem. V něm je upraven v paragrafu 2275. Podnájem má svá omezení, a to jak pro družstevníka, tak pro podnájemníka. Pronajatý byt lze například přenechat do podnájmu jen s písemným souhlasem vlastníka, tedy družstva.
Podnájem v nové občanském zákoníku:
§ 2274
Nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.
§ 2275
(1) V případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.
(2) Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu.
§ 2276
Dá-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením § 2274 a 2275, hrubě tím poruší svou povinnost.
§ 2277
Podnájem končí společně s nájmem. Končí-li nájem, sdělí to nájemce podnájemci s uvedením rozhodných skutečností; jimi jsou zejména den skončení nájmu a popřípadě i délka výpovědní doby a počátek jejího běhu.
§ 2278
Podnájem skončí nejpozději s nájmem.
Ze zmíněných paragrafů tedy vyplývá, že smlouva o podnájmu musí být písemná. Podnájem skončí nejpozději se skončením nájmu bytu družstevníkem. Při výpovědi smlouvy o podnájmu není družstevník vázán ostatními ustanoveními pro nájem bytu, které obsahují ustanovení občanského zákoníku. Výpovědní lhůtu ze smlouvy si lze dohodnout jakkoli dlouhou či krátkou.
Výhodou podnájmu (z hlediska družstevníka) je naopak větší smluvní volnost. Smlouva může obsahovat řadu podmínek a smluvních ujednání dle dohody obou stran.
Protože podnájemní smlouvy přinášejí větší manévrovací prostor, nevyužívají této možnosti jen členové družstev. Někteří majitelé bytových domů zakládají z tohoto důvodu společnosti s ručením omezeným, které pak celou nemovitost pronajmou. Lidé, kteří se stěhují do bytů v takovém domě, uzavírají s touto společností ne nájemní, ale podnájemní smlouvy. A majitel nemovitosti je tak více chráněn proti neplatícím nebo problematickým nájemcům. Rizikem u takto sjednaného smluvního vztahu je ale možnost, že v případě sporu bude celý právní vztah považován za snahu o obejití zákona a celkově vyhodnocen jako neplatný.
(c) Pavel Řehulka
autor je majitelem realitní kanceláře a tvůrcem investičního kurzu Jak kupovat a pronajímat byty