Řadu pronajímatelů čeká v následujících týdnech a měsících neobvyklá diskuse.
Mnoho nájemců se totiž z důvodu nařízeného zákazu své činnosti, obecnému propadu poptávky či ztráty zaměstnání dostává do situace, kdy jim dochází peníze.
A protože nájemné je v rodinném rozpočtu významná položka, někteří požádají pronajímatele o posečkání či prominutí nájemného. Tak, jak to už udělal jeden z nájemců v tomto případě:
„Dobrý den, chtěla bych se zeptat: Můj nájemník po mě chce snížení nájmu, prý po dobu 2 měsíců „v této kritické době“. Nenapsal jiný důvod. Já, jelikož dělám v gastronomii, zůstávám doma na překážku práce na straně zaměstnavatele (60%) a splácím hypotéku, tudíž jsem zrovna na tom tak, jako můj nájemník. Můžete mi prosím poradit co a jak udělat, ráda bych mu vyšla vstříc, ale jsem také v zoufalé situaci. Předem děkuji. Jana“
Co v takové situaci dělat?
Pro vlastníky investičního kurzu Jak kupovat a pronajímat byty jsme připravili návod, jak se v těchto případech zachovat (včetně vzorů podpůrných dokumentů) a všichni klienti jej už dostali do své emailové schránky.
Pokud se do takové situace ale dostanete i vy, následující zásady vám usnadní rozhodování a reakci:
1. Nájemce čerpá užíváním pronajatého bytu službu bydlení, kterou mu pronajímatel poskytuje. A pokud byt užíval, náleží pronajímateli za poskytnutí této služby úhrada. Stejně jako je přirozené zaplatit za v bytě spotřebovanou elektřinu, vodu, plyn a topení, obdobně náleží úhrada pronajímateli za užívání samotného bytu.
2. Snížený příjem nájemce není zákonným důvodem pro neplacení nájemného či placení jeho části. Zákonným důvodem pro slevu z nájemného je např. poškození či vada bytu, kterou nájemce pronajímateli oznámil, ale ten ji v přiměřené době neodstranil. Nikoliv však fakt, že nájemce aktuálně nemá prostředky.
3. Žádá nájemce (a uspěje) o stejnou slevu či úplné odpuštění také ostatní poskytovatele služeb či zboží, které v této situaci užívá? Jak odpoví na takovou žádost dodavatelé elektřiny, vody či plynu? Nebo když u kasy v supermarketu vyloží nákup potravin z košíku a požádá pokladní, aby mu na něj dala slevu nebo aby ho nechala projít bez placení?
4. Pokud je cílem pronajímatele dlouhodobý maximální výnos, musí v této situaci zvážit, jaký postup mu ten maximální výnos přinese: Nikoliv jen z pohledu dnešního dne, aktuální splatnosti nájemného, ale dlouhodobě. Za několik týdnů či měsíců se totiž vrátíme do původních kolejí a rozhodnutí, které uděláme dnes, budou přinášet důsledky i několik měsíců či let.
5. Jestliže jako pronajímatel usoudíte, že z dlouhodobého hlediska je pro vás rozumnější umožnit nájemci pozdější platbu nájemného či jeho části, tento krok je vhodné podložit písemnou dohodou s nájemcem. A odloženou platbu si právně zajistit.
Současná situace nás zaskočila všechny a ještě před několika týdny bychom si nedokázali představit to, co prožíváme dnes.
Pokud se nájemce ocitá v situaci, kdy mu docházejí peníze, nemá možnost si vydělat další a jeho životní náklady se hromadí, je přirozené, že zkusí požádat o posečkání či prominutí všech plateb či jejich částí.
Udělali bychom na jeho místě totéž.
Samotná žádost ale nemění nic na tom, že poskytnuté služby či zboží spotřeboval. Aby mohly tyto služby a výrobky vniknout, někdo jiný je musel vymyslet, navrhnout, vyrobit, sestavit, seřídit, přepravit a připravit. A všichni tito lidé dostali za svou práci (i prostřednictvím pronajímatele jako investora a vlastníka bytu) v plné míře zaplaceno.
Někteří si myslí, že pronajímatel dostává peníze „za nic“ a může mu být tedy jedno, zda nějaké dostane či nikoliv. „Žádné náklady přece s tím, že tu bydlím, nemá.“ Ve skutečnosti ale pronajímatel mnoho let odkládal bokem část své výplaty a použil své úspory nebo zastavil svůj majetek, aby např. onen nový byt mohl vůbec vzniknout. Nebo aby se pro nájemce uvolnil byt, který byl dosud obsazený.
Dopředu tak zaplatil všem lidem, kteří se na jeho výstavbě podíleli. A nájemné tak není platbou „za nic“, ale postupným splácením výplat všech lidí, kteří přiložili ruku k dílu: Projektantů, zedníků, obkladačů, jeřábníků, elektrikářů, topenářů, pokrývačů a dalších stavebních profesí, kteří byt stavěli. Konstruktérů, strojařů, obráběčů, sklářů a dalších, kteří vyrobili stavební materiál a konstrukční prvky. A (mimo dalších) také řidičů, uklízeček, účetních a třeba i kuchařek, jejichž práce v pozadí to všechno umožnila.
Kdyby tito lidé nedostali zaplaceno, žádný byt by nevznikl. Pronajímatel poskytuje nájemci k užívání majetek v hodnotě mnohdy i několika milionů korun za zlomek této ceny. Nájemné je po mnoho let z drtivé části právě onou zpětnou úhradou práce všech těch lidí, kteří se na výstavbě podíleli. A pronajímatel proto určitě nepatří mezi ty, kteří dostávají peníze „za nic“, ale zaslouží si úhradu za poskytnutou službu bydlení stejně, jako všichni ostatní, kdo v této době dělají svou práci tak, abychom my ostatní byli v bezpečí, měli co jíst a – v případě pronajímatelů – kde bydlet.
Rozumný pronajímatel hledá tedy cestu, která umožní nájemci překonat současné období v klidu a bezpečí, ale současně přitom zaručí pronajímateli, že dostane za poskytnutou službu zaplaceno.
Pronajímatelé, kteří postupují dle vzorů, postupů a doporučení v investičním kurzu Jak kupovat a pronajímat byty, mají i v těchto dnech 100% jistotu, že nájemné obdrží v plné výši. (Takto chráněným pronajímatelem se můžete stát i vy zde.)
A pokud budete v následujících týdnech podobnou situaci řešit, nezapomeňte přitom, že aktuální omezení a potíže jsou jen dočasné.
Brzy se vrátíme do své práce, firem a živností. Začneme opět dělat to, co nás baví, živí a co nám přináší radost.
A protože solidním pronajímatelům záleží na tom, aby měli taktéž solidní, spokojené a bezproblémové nájemce, dáme přednost takovému řešení, které bude udržitelné z dlouhodobého hlediska pro obě strany.
Pavel Řehulka
ww.JakPronajimatByty.cz